Šimonkovi na elektrický vozík

Šimonkovi na elektrický vozík

PATRON PŘÍBĚHU

 

IMG_20190801_221100_292.jpg (2 KB)

 

Romana Spáčilová

 

rodinná přítelkyně

 

Šimonek je jedenáctiletý kluk, který je pro své vrozené onemocnění zamčený ve svém těle. Rád by chodil, mluvil nebo třeba i psal, zkrátka by chtěl být jako ostatní děti. Zatím to bohužel nejde, jeho maminka se ale nevzdává a i přes nemilosrdné prognózy lékařů, podle kterých by tady Šimonek už neměl být, bojuje ze všech sil. Neúnavně zjišťuje a vyhledává všechny možné způsoby, jak Šimonkovi pomoci, konzultuje s lékaři další možnosti. Společně se Šimonkovým tatínkem mu několikrát do roka hradí nákladné rehabilitace a pořizují různé rehabilitační pomůcky. Šimonek nyní potřebuje elektrický invalidní vozík, který mu poskytne volnost pohybu a alespoň malou míru samostatnosti. Jedná se však o velký výdaj, na který rodiče nemají peníze, a tak společně prosíme o příspěvek. Malý hrdina si pomoc zaslouží.

 

 

Příběh Šimonka, který bojuje se vzácným metabolickým onemocněním

Jedenáctiletý Šimonek je aktivní kluk, který má rád přírodu a zvířata. Baví ho ale také plavání a umí ocenit i kvalitní hudbu. Se svými rodiči podniká různé výlety a společně se věnují kupříkladu geocachingu. Šimonek navštěvuje speciální základní školu a dochází také na dva kroužky pro hendikepované. Je to zkrátka kluk plný elánu, který se nerad nudí.

 

Už od narození to má ale hodně těžké. V roce mu byla diagnostikována svalová hypotonie (ochablost) a Leighův syndrom. Leighův syndrom je vrozené metabolické onemocnění, u nějž dochází k postižení centrální nervové soustavy. První příznaky nemoci se projeví už v prvním roce života a léčba zatím neexistuje. Šimonek je jediným dítětem v Česku s touto diagnózou a podle předpokladů se měl dožít je 7 let. On všem ale dnes a denně ukazuje, že se ne každá prognóza musí nutně vyplnit.

 

Jeho rodiče se nehodlali vzdát a začali s nepřízní osudu bojovat. Šimonek byl oproti vrstevníkům hodně pozadu, a to jak v pohybu, tak i v řeči. V roce 2011 s ním proto maminka začala jezdit do lázní, kde Šimonek intenzivně rehabilitoval. V roce 2013 pak vyzkoušeli cvičení ve speciálním oblečku a najednou se dostavily první úspěchy. Šimonek se začal stavět, následovaly první krůčky, které ho stály spoustu dřiny i bolesti, on z nich byl ale nadšený. Velkou oporou byla tehdy rodině Šimonkova fyzioterapeutka, kterou dnes všichni považují za člena rodiny.

 

Dnes se Šimonek dokáže pohybovat sám například po bytě, když ale jde s rodiči ven, potřebuje invalidní vozík. Hodně se zlepšil v hrubé motorice, pomalu se zdokonaluje i v jemné. Kvůli své diagnóze nemluví, všemu však rozumí a komunikuje prostřednictvím znakového jazyka.

 

Šimonek je celodenně závislý na péči svých rodičů, protože je to už ale velký kluk, rád by byl samostatnější, v čemž by mu velmi pomohl elektrický invalidní vozík, který je lehký, dá se pohodlně složit do auta a dojede i tam, kam se jeho stávající mechanický vozík nedostane. Mechanický vozík navíc Šimonek nedokáže sám ovládat. Pojišťovna však na elektrický vozík nic nepřispěje, a tak Šimonkovi rodiče prosí o pomoc Patrona dětí.

Pro tento příběh hlasovalo 7640 lidí.

Díky Vám jsme mohli zaslat 1 330,- Kč DĚKUJEME

Komentáře
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.
Další příběhy...VÍCE O NAŠÍ POMOCI
Aby Jiříka nebolela záda a mohl chodit
Jirku vnímám jako kamaráda a velkého bojovníka, ze kterého by si mohl vzít příklad i leckterý dospělý. Známe se už šest let. Posloucháme spolu muziku, která ho moc baví a hrajeme různé hry. Jirka je společenský, má rád zábavu, zajímá se o dění kolem sebe....více

Tento příběh má aktuálně 188 hlasů

Do konce hlasování zbývá 30 dnů

Vozík pro Kristýnku se svalovou dystrofií
Malou Kristýnku znám od jejího narození, s její maminkou se přátelíme už léta. Kristýnka je nesmírně milá a usměvavá holčička, je také hodně snaživá, šikovná, pokorná a skromná. Narodila se jako zdravé dítě, kolem pátého roku se ale objevily problémy s po...více

Tento příběh má aktuálně 185 hlasů

Do konce hlasování zbývá 30 dnů

Zdravotní kočárek pro Davídka
Davídka a jeho rodinu znám už rok, jezdím k nim jako jejich poradkyně rané péče. Davídek je usměvavý a aktivní chlapeček a brzy mu budou tři roky. On i jeho rodina se moc snaží, aby se naučil sám chodit, jemu v tom však brání zdravotní komplikace, které z...více

Tento příběh má aktuálně 182 hlasů

Do konce hlasování zbývá 30 dnů