Invalidní vozík pro fotbalového fanouška Derečka

Invalidní vozík pro fotbalového fanouška Derečka

PATRON PŘÍBĚHU

 

patronka copy_4.png (9 KB)

 

Zuzana Fojtíková

 

učitelka

 

Komentář patrona

 

Derečka znám už tři roky. Pracuji jako učitelka ve speciální škole a letos jsem se stala jeho třídní učitelkou. Díky svému úsměvu a „mluvícím“ očím si mě i všechny asistentky okamžitě získal. Dereček je velmi vnímavý a rychle se učí. Vzhledem ke značně omezené pohyblivosti a nemožnosti mluvit je však plně závislý na neustálé pomoci druhých. Alespoň částečnou svobodu by mu poskytl elektrický invalidní vozík. Díky němu by nemusel třeba čekat, až ho o přestávce někdo vezme na chodbu mezi ostatní spolužáky. Také by se tím vyřešil problém, že ze starého vozíku už poněkud vyrostl. Jeho rodina je velmi vstřícná a dobře se s ní spolupracuje. Rodiče vynakládají nemalé prostředky na léčebné a rehabilitační pobyty, které Derekovi moc pomáhají. Zapojují chlapce do všech akcí školy, ve volném čase uskutečňují různé rodinné aktivity (jezdí plavat, na kole, navštěvují dětská hřiště a centra apod.). Dereček i celá jeho rodina si určitě zaslouží pomoc s pořízením nového elektrického vozíku, který by jejich život obohatil o další aktivity, ale především by Derekovi poskytl nezávislost, kterou už potřebuje.

 

 

Maminka vypráví příběh Derečka, který si své místo na světě musel vybojovat

Před dvanácti lety se naše rodina rozrostla o 2 kluky, krásná dvojčata. S manželem a naším tehdy čtyřletým synkem jsme se na ně moc těšili, v prvních momentech po porodu se nám ale zhroutil celý svět. Lékaři nám totiž přišli oznámit, že dvojčata dostala infekci a pravděpodobně se nedožijí rána. Nedokáži vám ani popsat, jak strašné bylo něco takového poslouchat.

Kluci v naší rodině jsou ale houževnatí bojovníci, kteří se nevzdávají. Naši mrňaví chlapečci to přežili, jednoho z nich, Derečka, ale dvakrát postihla zástava srdce. A protože bylo jeho tělo chvíli bez kyslíku, došlo u něj k poškození mozku a rozvinutí dětské mozkové obrny.

Dnes, ve svých dvanácti letech, nechodí ani nemluví, ale rozumí tomu, co mu říkáme. Ve svém vývoji je však značně opožděný. Má za sebou také operaci šlach, po které ho bohužel začaly přepadávat epileptické záchvaty. Je zcela závislý na naší péči. I přes to je to ale úžasný kluk, který je rád ve společnosti svých brášků. Fandí jim při jejich fotbalových zápasech a je šťastný, když si s ním zahrají stolní fotbal. A kluci ho zbožňují a nedají na něj dopustit.

Dereček se pohybuje v invalidním vozíku. Má totiž funkční jen jednu ruku a dokáže se plazit, víc v jeho pohybových schopnostech bohužel není. Stávající vozík ale máme už dlouho a syn nám z něj vyrostl. Na první pohled je zřejmé, že je pro něj malý a že je v něm celý zkroucený.

 

Protože se bez vozíku neobejdeme, musíme co nejrychleji pořídit jiný, ideálně elektrický, který by Dereček dokázal sám ovládat. Protože mu ale dopřáváme různé terapie, lázně i rehabilitační pobyty v řádu několika desítek tisíc korun, na vozík už v tuto chvíli nemáme peníze. Proto moc prosíme o pomoc vás. Jste naší jedinou nadějí.

Tento příběh má aktuálně 400 hlasů

Do konce hlasování zbývá 9 dnů

Komentáře
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.
Další příběhy...VÍCE O NAŠÍ POMOCI
Autistce Sárince na přístroj pro domácí terapii
Sárinka se narodila jako zdravá holčička a pořád se na nás smála. Hrála si s hračkami, naučila se chodit a pomalu si osvojovala první slova. Vše se bohužel změnilo po očkování, které podstoupila v patnácti měsících. Najednou přestala mluvit a nastalo půlr...více

Tento příběh má aktuálně 404 hlasů

Do konce hlasování zbývá 9 dnů

Transkraniální terapie pro autistická dvojčata
Devítiletá dvojčata Filípek a Štěpánek mají moc rádi jízdu na koni. Užívají si také tanec, takže na dětských karnevalech jsou ve svém živlu. Filípek tráví hodně času u modelíny a kinetického písku, Štěpánek si zase hraje s panenkami a vymýšlí a kreslí růz...více

Tento příběh má aktuálně 401 hlasů

Do konce hlasování zbývá 9 dnů